Chemická látka je hmota skládající se z částic, mající určité vlastnosti (chemické, fyzikální). Základní stavební jednotkou je ion či atom. Částice tvořená více atomy se nazývá molekula. Většina látek je tvořena molekulami.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 5
Velikost: 0,97 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Chemická látka, roztoky
Rozdělení látek
Chemicky čistá látka
Směsi (homogenní, koloidní, heterogenní)
Příklady na rozdělení látek
Metody oddělování složek směsi
Krystalizace
Sedimentace
Filtrace
Destilace
Sublimace
Extrakce
Chromatografie
Soustavy látek
Izolovaná soustava
Uzavřená soustava
Otevřená soustava
Homogenní soustava
Heterogenní soustava
Roztoky
Roztoky neelektrolytů
Roztoky pravých elektrolytů
Roztoky potencionálních elektrolytů
Složení roztoků (neomezeně mísitelné látky, omezeně mísitelné látky, nemísitelné látky)
Koncentrace roztoků (hmotnostní a objemový zlomek, molární koncentrace)
Změna složení roztoků (směšovací a zřeďovací rovnice, přidání čisté látky)
Ostatní pojmy (roztok nenasycený, nasycený a přesycený, aseotropická směs, součin rozpustnosti)
V první atomové teorii bylo uvedeno, že všechny látky jsou složeny z nepatrných, nezničitelných a nedělitelných částic - atomů. Jenže skutečnost je jiná. Samotné atomy se totiž skládají z kladně nabitého jadra (protony + neutrony) a záporně nabitého obalu (elektrony).
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 8
Velikost: 1,44 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Stavba atomu
Vývoj představ o složení a struktuře atomu
Stavba atomu
Modely atomů
Pudinkový model atomu
Planetární model atomu
První kvantový model atomu
Sommerfeldův model atomu
Kvantově-mechanický model atomu
Stavba elektronového obalu
Hlavní kvantové číslo
Vedlejší kvantové číslo
Magnetické kvantové číslo
Spinové kvantové číslo
Pravidla pro zaplňování orbitalů
Pauliho princip
Hundovo pravidlo
Výstavbový princip
Znázornění orbitalů
Radioaktivita
Objev radioaktivity
Přirozená a umělá radioaktivita
Typy záření (Záření α, Záření β-, Záření β+, Záření γ)
Pojmy spojené s radioaktivitou (poločas rozpadu, stabilní izotopy, odchyl záření v magnetickém poli, umělá radioaktivita, rozpadové řady, jaderné reakce, jaderné reaktory, využití radioaktivních elementů)
V roce 1869 vyslovil Dimitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon: „Vlastnosti prvků jsou funkcí jejich protonového čísla.“ Uspořádal prvky do periodické tabulky dle atomové hmotnosti. V roce 1913 seřadil Henry Moseley prvky dle rostoucího protonového čísla.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,9 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Periodický zákon
Historie periodické tabulky
Periodická soustava prvků
Přechodnost prvků
Skupenství prvků
Kovový charakter
Skupinové názvy
Vztah periodického zákona ke struktuře a vlastnostem prvků
Chemická vazba je interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule prostřednictvím valenčních elektronů. Chemické vazby vznikají a zanikají chemickou reakcí.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 6
Velikost: 0,97 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Chemická vazba
Parametry chemické vazby
Podmínky vzniku chemické vazby
Druhy chemických vazeb
Kovalentní vazba
Iontová vazba
Koordinačně-kovalentní vazba
Kovová vazba
Slabé vazebné interakce (Van der Waalsovy síly a Vazba vodíkovým můstkem)
Při rozdělení chemických reakcí podle dějů rozlišujeme mimo jiné i reakce protolytické, popřípadě reakce acidobazické. Při těchto reakcích dochází k výměně protonů mezi kyselinou a zásadou.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 9
Velikost: 1,55 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Protolytické reakce
Dělení chemických reakcí podle vnějších změn
Reakce skladné
Reakce rozkladné
Reakce substituční
Reakce podvojné záměny
Dělení chemických reakcí podle dějů
Reakce oxidačně-redukční
Reakce acidobazické
Reakce komplexotvorné
Reakce srážecí
Dělení reakce podle skupenství
Reakce homogenní
Reakce heterogenní
Dělení chemických reakcí podle energie
Endotermické reakce
Exotermické reakce
Atermické reakce
Dělení chemických reakcí podle reakční kinetiky
Reakce izolované
Reakce simultánní
Dělení chemických reakcí podle redukčního mechanismu
Termodynamika je část fyziky, která se zabývá tepelnými vlastnostmi a jejich přeměnami. První úvahy o teple jsou spojené s průmyslovou revolucí. Teoretické základy byly položeny trojicí termodynamických zákonů.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,69 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Chemická termodynamika
Základy termodynamiky
Základní pojmy termodynamiky (stavové veličiny extenzivní a intenzivní, procesní veličiny, termodynamický děj, izobarický, izotermický, izochorický a adiabatický děj)
Chemické reakce probíhají různou rychlostí. Tato rychlost závisí na podmínkách, za kterých reakce probíhají, a na povaze reagujících látek. Reakční kinetika studuje rychlost chemických reakcí, její závislost na reakčních podmínkách a vysvětluje reakční mechanismus.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,69 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Chemická kinetika
Úvod do chemické kinetiky
Teorie reakční kinetiky
Teorie aktivních srážek
Teorie aktivovaného komplexu
Rychlost chemické reakce
Faktory ovlivňující reakční rychlost (vliv teploty, koncentrace, tlaku,
Redoxní reakce jsou reakce, při kterých dochází k výměně elektronů a v závislosti na tom ke změnám oxidačních čísel. Probíhají vždy současně dvě poloreakce – oxidace a redukce.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 5
Velikost: 0,95 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Redoxní reakce
Úvod do redoxních reakcí
Oxidace
Redukce
Oxidační a redukční činidlo
Redoxní rovnováha a redoxní systém
Becketovova řada kovů
Elektrochemie
Poločlánky
Standardní vodíková elektroda
Galvanické články (Daniellův článek, Suchý článek)
Halogeny jsou prvky VII.A skupiny, patří mezi ně fluor, chlor, brom, jód a radioaktivní astat. Ke snadnějšímu zapamatování posloupnosti prvků 17. skupiny lze použít pomůcku: „Fikaní Chlapíci Brousili Italům Antény.“ Název halogeny je odvozen od řeckého hals neboli sůl pro jejich schopnost tvořit soli.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 5
Velikost: 0,91 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Halogeny
Charakteristika
Výskyt v přírodě
Oxidační čísla
Vlastnosti a reakce
Příprava
Výroba
Použití
Sloučeniny
Halogenvodíky
Halogenidy (Iontové, polymerní a molekulové halogenidy)
Chalkogeny jsou prvky VI.A skupiny, patří mezi ně kyslík, síra, selen, tellur a radioaktivní polonium. Ke snadnějšímu zapamatování posloupnosti prvků 16. skupiny lze použít pomůcku: „OSlečno Sejměte Též Podprsenku.“
Prvky V.A skupiny jsou dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Ke snadnějšímu zapamatování posloupnosti prvků 15. skupiny lze použít mnemotechnickou pomůcku: „Naše Paní Asistentka Sbalila Bivoje.“
Prvky IV.A skupiny jsou uhlík, křemík, germanium, cín a olovo. Ke snadnějšímu zapamatování posloupnosti prvků 15. skupiny lze použít mnemotechnickou pomůcku: „Což SiGertruda Snědla Plonbu?“
Nepřechodné kovy tvoří v periodickém systému celý blok s- a část bloku p-prvků. Valenční elektrony nepřechodných kovů obsazují pouze hladiny ns nebo hladiny ns a np. Patří sem například sodík, draslík, hořčík, radon, vápník a hliník.
Přechodné prvky jsou uspořádány do deseti ve třech horizontálních řadách, čtvrtá řada je neúplná. Všechny d-prvky jsou kovy, mají menší atomové poloměry než s-prvky a na kovové vazbě se podílí více valenčních elektronů. Proto mají velké hustoty, vysoké teploty tání a varu, jsou tvrdé, často křehké, dobře vodí elektřinu a teplo.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 5
Velikost: 1,0 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Přechodné kovy
Charakteristika přechodných kovů
Chování v magnetickém poli
Diamagnetické látky
Paramagnetické látky, Feromagnetické látky
Sloučeniny d-prvků
Obecné způsoby výroby kovů
Titan, vanad, chrom a mangan
Prvky skupiny železa
Železo (Výskyt, Vlastnosti, Výroba – Schéma vysoké pece, Použití, Sloučeniny)
Vodík je první člen periodické soustavy prvků. Jeho atomy mají nejjednodušší elektronovou konfiguraci, nejmenší hmotnost a nejmenší poloměr. Jsou známy tři izotopy vodíku, lišící se počtem neutronů v jádře.
Voda je nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku. Vyskytuje se ve třech skupenstvích – vodní pára, kapalná voda a led. Pokrývá většinu povrchu Země, je také v atmosféře, půdě, horninách, ve všech rostlinných i živočišných organismech.
Acyklickými uhlovodíky rozumíme uhlovodíky (řetězce skládající se pouze z atomů uhlíku a vodíku), které neobsahují cykly. Řadíme mezi ně alkany, alkeny a alkyny.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 10
Velikost: 2,11 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Acyklické uhlovodíky
Úvod do organické chemie
Organická chemie
Organické sloučeniny
Uhlovodíkový zbytek
Funkční skupina
Názvy organických sloučenin
Typy vzorců
Struktura organických sloučenin (Konstituční a konfigurační izomery,
Aromatické sloučeniny dostaly svůj název historicky kvůli svému charakteristickému zápachu. V současnosti se však pojmem "aromatické" označuje široká škála látek, které splňují tzv. podmínky aromaticky.
Nahrazením jednoho či více atomů vodíku v molekulách uhlovodíků atomy alespoň jednoho halogenu vznikají halogenové deriváty uhlovodíků (zjednodušené halogenderiváty). Vzhledem k umístění halogenů v periodické soustavě (v předposledním sloupci) mají atomy těchto prvků nespárovaný jeden elektron ve svém valenčním orbitalu typu p, a tak vytváří jednoduché vazby.
Dusík se vyskytuje vázaný v organických sloučeninách ve formě různých charakteristických skupin. Mezi ty nejběžnější patří nitroskupina či aminoskupina. Samotný atom dusíku vázaný na atom uhlíku pomocí trojné vazby obsahují nitrily. Dusík je nedílnou součástí i složitějších organických sloučenin, které jsou pro život nezbytné (bílkoviny, nukleové kyseliny…).
Organickými deriváty vodybjsou hydroxysloučeniny (alkoholy a fenoly) a ethery. Hydroxysloučeniny obsahují charakteristickou hydroxylovou skupinu -OH. V případě alkoholů je uhlovodíkovým zbytkem alifatický řetězec, zatímco u fenolů je jím aromatický cyklus. Molekuly etherů obsahují etherickou skupinu -O-. Na atom kyslíku jsou tedy navázány dva uhlovodíkové zbytky.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,77 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Hydroxyderiváty
Obecná charakteristika
Názvosloví alkoholů a fenolů
Rozdělení alkoholů a fenolů
Výskyt alkoholů a fenolů
Příprava a výroba alkoholů a fenolů
Fyzikální vlastnosti alkoholů a fenolů
Chemické vlastnosti alkoholů a fenolů
Zástupci alkoholů a fenolů a jejich využití
Alkoholy (Methanol, Ethanol, Glycerol)
Fenoly (Fenol, Pyrokatechiol, Resorcinol)
Obecná charakteristika etherů, rozdělení, názvosloví, vlastnosti
V molekulách karbonylových sloučenin se nachází charakteristická (funkční) karbonylová skupina (oxoskupina). Ta je tvořena atomem kyslíku O, který je pomocí dvojné vazby připoután k atomu uhlíku C uhlovodíkového řetězce. Podle umístění oxoskupiny v rámci základního uhlovodíkového řetězce se karbonylové sloučeniny rozdělují na aldehydy a ketony.
Deriváty karboxylových kyselin dělíme na funkční a substituční. Funkční deriváty se odvozují od karboxylových kyselin. Dochází k modifikaci karboxylové skupiny. Substituční deriváty vznikají náhradou jednoho neo více atomů uhlíku v uhlíkovém řetězci karboxylové kyseliny.
Syntetické makromolekulární látky je široký pojem zahrnující plasty, syntetická vlákna a syntetické kaučuky. Lze se setkat i s názvy jako polymery, igelity, bakelity, gumy apod., i když je laická veřejnost zpravidla užívá nesprávně. Z chemického hlediska jsou tyto látky polymery, tj. látky vzniklé polymerací.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,78 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Syntetické makromolekulární látky
Klasifikace polymerů (podle typu polyreakce, podle tvaru molekuly, podle chování při zvýšené teplotě)
Lipidy jsou organické látky nepolárního (hydrofobního) charakteru, které se nerozpouští ve vodě, ale dobře se mísí s nepolárními rozpouštědly. Tyto látky mohou být rostlinného, živočišného či mikrobiálního původu. Vyskytují se v buněčných membránách i nervových tkáních.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,86 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Lipidy
Úvod do biochemie
Obecná charakteristika lipidů
Rozdělení lipidů
Jednoduché lipidy
Zástupci jednoduchých lipidů (Živočišné tuky, rostlinné tuky, vosky)
Složené lipidy
Zástupci složených lipidů (Fosfolipidy, Glykolipidy)
Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látky, které živočichové a lidé přijímají potravou. Alternativně je může organismus získat látkovou přeměnou aminokyselin (z proteinů) či glycerolu (z lipidů). Z chemického hlediska jsou sacharidy hydroxyaldehydy (aldosy) či hydroxyketony (ketosy). To znamená, že vždy obsahují skupinu hydroxylovou a karbonylovou, která může mít k sobě navázané dva různé řetězce (ketosy) nebo jeden řetězec a jeden atom vodíku (aldosy).
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 9
Velikost: 1,78 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Sacharidy
Charakteristika sacharidů
Rozdělení sacharidů
Monosacharidy
Fisherovy vzorce
Tollensovy vzorce
Haworthovy vzorce
Vlastnosti monosacharidů
Zástupci monosacharidů (D-glukóza, D-fruktóza, D-ribóza, D-galaktóza, D-mannosa)
Oligosacharidy
Struktura oligosacharidů
Zástupci disacharidů (Sacharóza, Laktóza, Maltóza)
Polysacharidy
Struktura polysacharidů
Zástupci polysacharidů (Celulóza, Škrob, Glykogen, Chitin)
Metabolismus sacharidů
Katabolismus sacharidů (Popis a schéma)
Anabolismus sacharidů (Fotosyntéza – popis a schéma)
Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, jejichž podíl v tkáních vyšších organismů a člověka přesahuje 80 % (nepočítáme-li vodu; u rostlin tuto roli zaujímají polysacharidy). Živočichové a člověk přijímají bílkoviny v potravě, zatímco rostliny jsou schopné si je sami vytvářet z anorganických dusíkových látek (např. dusičnanů).
Nukleové kyseliny jsou makromolekulární sloučeniny přítomné ve všech buňkách (nejčastěji v jádrech, ve kterém byly poprvé objeveny). Jejich význam spočívá v přenosu a uchovávání genetické informace a určování průběhu biosyntézy bílkovin v buňkách.
Vitamíny jsou nízkomolekulární organické látky, které jsou nezbytné pro správnou funkčnost živých organismů. Vitamíny jsou součástí rostlin i živočichů.
Reakce uskutečňující se v živých organismech mohou probíhat jen za určitých podmínek (teplotě, tlaku, vlhkosti, pH...). Podmínky v buňkách ale nejsou pro tyto reakce optimální, a tak by se procesy v živých organismech nemohly vůbec realizovat. Jejich průběh však umožňují látky zvané enzymy.
Vlastnosti souboru:
Počet stránek: 4
Velikost: 0,84 MB
Rok vypracování: 2016
Obsah souboru:
Biokatalyzátory
Vitamíny
Rozdělení vitamínů
Vitamíny rozpustné ve vodě (B1, B2, B5, B6, Kyselina nikotinová, Kyselina listová, B12, Biotin, Kyselina askorbová)
Metabolismus neboli látková přeměna je soubor všech enzymových reakcí (tzv. metabolických drah), při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách a v živých organismech. Podle směru probíhající změny, která se s komplexní organickou molekulou děje, rozdělujeme metabolismus na anabolismus (výstavbový proces, biosyntéza) a katabolismus (rozkladový proces).
