O mně

Těžko je člověku říci, aby sám sebe popsal, neboť tisíc lidí znamená tisíc úhlů pohledu. Potkala jsem člověka, který by mě popsal jako optimistu. A také znám pár lidí, kteří by dali ruku do ohně za to, že jsem pesimista. Pravda je taková, že nejsem ani optimista, ani pesimista. Dokonce nejsem ani realista. S každým ránem se měním a rostu v novou bytost. Velice ráda bych o sobě prohlásila, že nejsem náladová a jednám přiměřeně situacím, ale lhala bych. Sice se stářím se i ke mně pomalu sune jistá moudrost a nadhled, ale občas se nechávám strhnout vírem okolností.

Co je ovšem nepopiratelný fakt, vážím si své rodiny a jsem za ni velmi vděčná. Velice dobře vím, že jsem byla někdy až příliš zvídavé děcko a až příliš tvrdohlavý adolescent. O to více je pro mě důležitá mamka, která za mnou stála i v těch nejtěžších časech a nebála se mě podpořit. Od svých čtrnácti let už nejsem jedináček, a i toho malého tvora, který mi často pije krev, si nosím v srdci. A dost možná to bude právě můj bráška, kvůli kterému se jednou nechám přemluvit a budu mít své vlastní děcko.

Kdo je mi ovšem od roku 2012 nejsilnější oporou, je můj muž, bez kterého by ostatně tyto stránky asi nikdy neměly takovou podobu jakou mají. Když jsme se seznámili, byl on učitel a já studentka. A od těch dob se toho mnoho změnilo. V roce 2015 jsme se zasnoubili a od stejného roku žijeme pod stejnou střechou. A právě o něm je líčení Muž tisíce jmen. A pod naší střechou kromě mě a mého přítele také žije jeden roztomilý husky - Nurmi, kterého jsme si přivedli jednoho slunného dne z útulku, přestože jsme to úplně neplánovali. Zkrátka si nás získal na první pohled. Pak s námi také bydlí malý rezatý kocourek - Zrzek, který si jednou mňouknul před našimi vchodovými dveřmi a od té doby spí s námi. Ale výčet ještě nekončí, kromě pejska a čičiny máme králíka Karlíka a myšku Trusíka (ano, jméno odpovídá skutečnosti). Ani králíček nebyl tak úplně plánovaný, je to dárek od spolužačky, která ho dostala darem a pak zjistila, že na něj má alergii.

Kromě své rodiny kolem sebe mám pár opravdu dobrých přátel, kteří už si zvykli na mou potrhlou povahu a přehlíží mé výstřelky. Jsou pro mně ostatně skoro stejně důležití jako je má rodina. Mnohokrát mi pomohli z bryndy a už tolikrát mi vykouzlili úsměv na rtech. Za to a za mnohem víc jím tímto chci poděkovat.

A když se vrátím zpátky k mé osobě, tak mohu prohlásit, že velice ráda čtu. A to především fantasy knihy a horory. V oblibě mám též i "povídkové knihy". Mám i své ověřené autory - Ricka Riordana, Johna Flanagana, Anthony Horowitze, Dominika Landsmana a pár dalších. Tyto pisálky vřele doporučuji. Kromě čtení k mým koníčkům patří i míčové hry, pak jízda na kole a kolečkových bruslích, velice ráda a také velice často poslouchám hudbu, nemám však oblíbený žánr. Spíše mám naopak pár těch neoblíbených. Také nepohrdnu společenskými hrami a někdy si dám prá hodin "pařby" na počítači.

Čemu jsem opravdu propadla posledních pár let, je studium, které mě nikdy nepřestane bavit a učit se novým věcem se budu vždy a ráda. Můj muž také rád prohlašuje, že kdyby existovalo zaměstnání Profesionální student, platili by mě zlatem. S touto mou zálibou, a nejen s ní, se ovšem trochu tluče skutečnost, že jsem perfekcionista. Dost často mi tato má vlastnost háže klacky pod nohy a ne vždy to mám sama se sebou lehké... Prostě to v hlavě asi nemám úplně v pořádku.

Pokud Vám stále přijde, že toho o mně víte málo, tak níže je pár dat a faktů, které už jsou zkrátka takové:

Více se dočtete v mém životopisu. Některé osobní údaje byly z této veřejné verze vypuštěny. Pokud Vás na stránkách něco zaujalo, chtěli byste mi sdělit svůj postřeh či názor, tak je tu pro Vás připravená Kniha návštěv. Pokud byste se chtěli na něco zeptat, nebo byste si prostě jen chtěli "pokecat", tak mrkněte na mé kontakty.