Sivé počasí

Hledím z okna přes potrhanou záclonu a mračím se na svět venku. Před hodinou ještě na úzkou silnici dopadaly sluneční paprsky. Teď je tam jen samá šeď. Začalo pršet. Po zašlých střešních taškách sousedů stéká voda, s výsměchem se vyhýbá okapům a teče přesně tam, kam nemá. Na obloze by měly být vidět mraky, jenomže je vidět jen ta hnusná šedivá clona. Do staré třešně se opírá vítr a její větve se kolébají sem a tam. Přesně jak se houpe s dítětem v kolébce. Ještě je brzy na to, aby padalo listí. A tak ta trocha zeleně odolává svému sivému nepříteli. Mám pocit, jakoby mi ty větve zmítající se v divokém vichru mávaly. Jakoby se mi snažily dodat trochu odvahy čelit tomu nečasu. Ale já jen dál sedím a hledím z okna přes potrhanou záclonu.

Něco se děje. V domě naproti se otevřely dveře a vyšla z nich postarší dáma zachumlaná do hnědého kožichu. Rychle urazila těch několik málo kroků, které ji dělily od auta, nastoupila a odjela. Zůstal po ní jen popelavý dým, který trochu přikrmil šeď zmítající se kolem. Projela mnou zima. Během posledního týdne se nějak ochladilo. Asi proto, aby se zase mohlo za týden oteplit. Sleduji, jak se mi na holých pažích pomalu objevuje husí kůže a potichu se směju. Alespoň mé tělo ten boj ještě nevzdalo. Mou pozornost náhle upoutal malý tvoreček, který si to pomaloučku sune po okně nahoru. Chvíli na něj znuděně koukám, pak mě ale přestane bavit a tak jen dál sedím a hledím z okna přes potrhanou záclonu.

Přes zeď slyším pár tlumených, ale pravidelných úderů. To mi staré pendlovky sousedů oznamují, že už u toho okna sedím příliš dlouho. Nu což, přeci si nenechám poroučet od zchátralých hodin. O nohy se mi otřela kočka. A už zase měla ten drzý hladový výraz. Zřejmě jí nestačí ty granule a mléko, co si vyloudila minule. Něco se změnilo. Přestal foukat vítr. V ulici se usadil podivný klid, větve stromů se přestaly bránit a kapky deště dopadávající na asfalt vytvářely nesnesitelný šum, který jen podtrhával nesmyslnost dnešního počasí.

Zatáhla jsem žaluzie – raději budu zírat na šeď, za kterou si mohu sama…

Celý článek si můžete stáhnout: